Jedna malá úvaha

Po zveřejnění této fotky na facebooku se objevil poměrně velký počet komentářů, který mě v myšlenkách přivedl k přemýšlení o tom, proč je mezi egyptskou a evropskou populací tolik "rozporů". Co bylo původně zamýšlené jako vtip, se mi začalo ukazovat i v jiném světle...



Z prvu mi prostě přišlo vtipné, že v Horově chrámu v Edfu můžete narazit na výzdobu jako tato - poselství budoucím generacím, které připomíná muže přinášejícího vám zmrzlinu a WiFi...

Téměř po ničem jiném mnoho turistů neprahne více. Stabilní internetové připojení, jako součást pohodové dovolené a prostředek pro sdílení zážitků se světem - nejlépe téměř okamžitě. Ostatně jak je komu libo... Osobní prožití a procítění okamžiku dnes poněkud ustupuje do pozadí a spousta z nás preferuje vidět krásy světa skrz display telefonu...

Možná by se k tomuhle obrázku spíše hodila úvaha o tom, jestli všechno v minulosti bylo opravdu tak, jak je nám dnes předkládáno :) , ale mně se začaly honit hlavou myšlenky o porovnání vnímání reality a života v Egyptě a v Evropě...

Jsme opravdu tak jiní?

Asi ano. A nebo možná vůbec ne.

Mám pocit, že v Egyptě pořád ještě nalezneme mnoho oblastí, kde si lidé váží přítomnosti. Kde se nezpochybňuje síla a důležitost přírodních cyklů. Kde je nezbytnou součástí života každého rodina a tradice. Kde lidé věří, že život plyne tak, jak má.



Někdy se mi zdá, že se v Evropanech začíná probouzet přesně tahle potřeba. Upuštění od materialismu, cestování, poznávání nového a snaha splynout se světem a vrátit se k sobě. Možná jsme opravdu tohle všechno ztratili cestou, v honbě za pokladem a teď máme pocit, že stojí hodně úsilí a času objevit recept na život a štěstí.

I přes naše hledání ale mnohdy nenalézáme dostatek respektu k jiné kultuře a jinému způsobu vnímání. A tak přiletíme do Egypta s moudrou knihou. Možná meditujeme na pláži hotelového resortu a pokusíme se něco z ní aplikovat.

Málokdo už se vydá jinou cestou. Opustit zdi hotelu a podívat se na jiný život, který často odsuzujeme.

Potom se v myšlenkách stejných meditujících lidí objevují rozpory.

- Taková špína a chudoba. A ty ženský v hadrech. Utlačované chudinky. A tolik úsměvů? Jak?

A na druhé straně? Tam naleznete stejný rozpor v pocitech.

- Podívejte se, co oni všechno mají a pořád se jen mračí a hádají. Proč? No a ty ženské. To si nemůžou vzít něco na sebe? Co to má znamenat?

Rozdílů je opravdu nespočet. Od víry, přes oblékání, odlišnou kuchyni až po způsob uzavírání sňatku nebo běžné komunikace mezi muži a ženami, přístupu ke zvířatům, vzdělávání, výchovu dětí, ve způsobu prožívání života a náhledu na budoucnost... ostatně začínáme už rozdílným směrem psaní :D


Jak to často vypadá v praxi?

- Jak může někdo myslet jen teď a věřit, že v budoucnosti k němu přijde to, co je mu do života dáno.

Oproti tomu:

- Jak může někdo pořád jen přemýšlet nad budoucností a myslet si, že má všechno ve svých rukách.


V reakci na vzájemnou rozdílnost potkáte převážně oboustranné odsouzení, v lepším případě lítost nad životem "těch druhých".

Možná by stačilo pro obě strany představit si, kdo z jakého prostředí pochází a přiznat si, že jedni u druhých můžeme najít mnoho věcí použitelných k našemu růstu. Někde chybí vzdělání, někde zase pokora. Někde postrádají peníze, někde by potřebovali postrádat.

Jak sleduji koloběh svých myšlenek, stále v mém pojetí a z mého pohledu vnímání docházím k tomu, že vlastně nejsme nijak zásadně odlišní.

Naše vnímání světa odpovídá prostředí, jež jej formuje a vychází z našich zkušeností. Kdybychom jezdili do školy na oslíkovi, kdyby nám kolem chalupy pobíhalo osm dětí, kdybychom dědili boty po sourozencích, byli bychom pravděpodobně jiní, než jsme dnes.

Porovnávat Egypt a Evropu a jejich obyvatele je jako porovnávat dva různé světy. A možná i jinou historickou etapu. Zatímco v době Hora už měli v Egyptě WiFi a byli nejspíš trochu napřed :) , jsme teď pravděpodobně napřed my, zatímco - jak rádi říkáme - jsme pořád pozadu za západním světem. Přičítáme to dobám komunismu, kdy jsme neměli kontakt s okolními zeměmi. A jak dlouho vlastně v Egyptě můžete vidět v televizi, pro nás normální, videoklip?

Možná by všechno nepochopení, které oboustranně slýchám, zmizelo, kdybychom neměli tendenci soudit a naučili se vidět věci v širších souvislostech. Kdybychom se nenechali ovlivnit řečmi a raději s nadhledem pozorovali skutečné dění a chování ostatních. Potom bychom totiž neviděli všechno jako špatné. Jako něco, co ti druzí musí nutně změnit. Viděli bychom to jenom jako jiné. A být jiný, je dnes přece žádoucí :)

Asi jako tihle dva, co přijeli každý svým dopravním prostředkem, usmáli se a každý zase pokračoval svou cestou a svým způsobem. Naprosto jistě oba vnímali celý okamžik různě, prožili odlišné emoce a vůbec jim to nevadilo. Nesoudili. Prostě si jen odnesli zkušenost a vzpomínku.


Nechci se dnes zabývat konkrétními rozpory v kulturách jako je oblékání, víra, vzdělání atp. a vlastně ani nechci učinit velký závěr téhle úvahy. Zdá se mi, že nejspíš závěr ani nemá... ,o) moje vnímání daného, je totiž pořád otevřené a formuje se každý den...

85 zobrazení

Nenechte si nic ujít a registrujte se

© by Alena El Bakr. Proudly created with Wix.com

  • Facebook - Black Circle