Pan dokonalý/ paní dokonalá

Když se podívám kolem sebe, vidím nespočet lidí, kteří marně hledají toho pravého.

Když se zaposlouchám do příběhů, které mi vyprávíte nebo pozorně pročtu Vaše zprávy, vyčtu spoustu věcí mezi řádky.

Když se zamyslím nad tím, co čtu mezi řádky, napadá mě:


Všichni hledáme dokonalého partnera a pravou lásku. Chceme žít pohádkový vztah - šťastně až do smrti.

Chci, aby mě respektoval(a).

Chci, aby mě miloval(a) bez podmínek!

Chci, aby plnil(a) moje přání.

Chci, aby mi byl(a) věrný(á).

Chci, aby mi důvěřoval(a).

Chci, aby byl zodpovědný(a).

Chci, aby se odevzdal(a) rodině.

Chci a chci a chci a chci...

Přece NEchci tak moc. Jen to, co chtějí všichni. Je to úplně normální!!! Chci, aby to byl ten dokonalý partner pro mě!

A my? Dokážeme být dokonalým partnerem? Není hledání dokonalosti ztrátou času?

Co je vlastně to všechno CHCI, na kterém lpíme. Proč jeden první zmíní respekt a druhý má na prvním místě věrnost? Nevypovídá to něco o nás samotných?


Neměli bychom se zamyslet, proč zrovna tahle vlastnost, je pro nás u potenciálního partnera tolik důležitá?

Neměli bychom všechna ta CHCI, nejprve hledat sami v sobě?

- Možná že právě tohle, nám samotným chybí.

- Možná je to něco, čeho zatím nejsme schopni.

- Možná se snažíme svoji NEdokonalost nahradit přítomností této vlastnosti u někoho jiného.

- Možná, že nám naše ego nedovolí, si tohle všechno připustit. My přece takoví nejsme. Nemáme strach, že bychom nemilovali dostatečně, jak sami očekáváme. Nevěrní bychom taky nikdy nebyli! Co je to za nesmysl? My jsme přece dokonalí! Nebo?


Možná má tohle všechno jednoduché řešení. Přestat hledat dokonalost, která nás časem unaví. Přijmout, že sami dokonalí nejsme. Připustit, že člověk se stále učí a vyvíjí a vztah se buduje. Brát věci a lidi tak, jak jsou. Možná nám totiž nepřichází do života náhodou, ale od toho, aby nás něco naučili. Něco nám ukázali a někam nás posunuli. A co až se posuneme? Bude pro nás ten minulý pan dokonalý/paní dokonalá stále tentýž? Nebo nás zase pohltí naše ego a my budeme ti nadřazení, kteří objevili, prozřeli a hledají jinou dokonalost. Ti, jež zkonzumovali vztah a musí jít dál, protože s tímhle partnerem to nejde. Kam jsem dal(a) oči?!


Často se říká, že život je cesta. Proč tedy nehledat někoho, s kým můžeme společně jít v lásce a toleranci. Možná potom najdeme TEN vztah na celý život. Protože NEdokonalý člověk vedle nás půjde, i když objeví naše vlastní slabiny. Bude přijímat naši práci na sobě samých, stejně tak jako my tu jeho. A potom to bude TA bezpodmínečná láska.



Někdy, se mě ptáte, jestli je náš vztah opravdu tak dokonalý.

NE NENÍ! A díky Bohu za to! Díky Bohu za všechny trable, které k nám přicházejí, za všechny zkoušky, které překonáváme i za všechny, které nás teprve čekají.

Bylo mi třeba mnohých lekcí, abych si dokázala vážit toho, co mám. Bylo mi třeba samoty, abych se naučila milovat a respektovat sama sebe. Bylo mi třeba pochopit, že dokud člověk není schopen žít sám se sebou, nebude nejspíš schopen žít s nikým, protože nikdo nemůže naplnit naše duševní touhy lépe než právě my samotní.

Bylo třeba pochopit, že vždy musím začít u sebe. Hledat, proč a co mi vadí, a než začnu mluvit a obviňovat, najít příčinu a odpověď v sobě.

Až potom jsem našla člověka, se kterým jsem schopna žít a souznít. A věřím tomu, že tohle to je to co má šanci, protože jsme nehledali dokonalost. Hledali jsme partnera pro společnou cestu. Učitele a rádce. Nejlepšího přítele. Zrcadlo, do kterého se budeme s láskou dívat.


Slova POKORA, SEBELÁSKA a LÁSKA, jsou jedna z dlouhého seznamu těch, jejichž význam možná pochopíme, až projdeme ve svém životě mnohým. Slova, která se různých lidí různě dotýkají. Slova, která bychom možná neměli chápat hlavou, ale srdcem. Slova, která začneme cítit, až pro nás přestanou být obyčejnými slovy.





0 zobrazení

Kontaktujte mne

© by Alena El Bakr. Proudly created with Wix.com

  • Facebook - Black Circle