Propojení

Včera přišel jeden z těch AHA momentů, které Vás ujišťují, že jdete správnou cestou. Taky to znáte?

Mockrát... opravdu mockrát :D ... jsem se v životě stěhovala. A vždycky jsem si s sebou nesla poznámky jako:,,Kolikrát ještě? Kde Ty se vůbec usadíš? To si už nemůžeš najít domov?"

Když jsem se po letech na chvilku vrátila do rodného města s teorií, že tam stejně nezůstanu, a že svůj domov nosím v sobě, nesetkala jsem s velkým pochopením. A když jsem řekla, že část mojí práce bude v Ekvádoru část v Egyptě a v ČR se to už nějak spojí, všichni si poklepali na čelo.

Jak tohle asi budu dělat? Zase jen šílené nápady. :)

Jenže víte co? Ono to funguje!

V posledních dnech se mi každým okamžikem ukazuje propojení.

Tady je jen malý výčet toho, co společného mají:

- tradici v ručním tkaní

- pěstování kukuřice

- podobné klima

- jízda na oslíkovi :D

- pití výborné kávy

- a výskyt stromu Ceibo - jeho nalezení byl právě můj AHA moment


U chrámu Kom Ombo jsme se vydali na kávu, abychom si odpočinuli po prohlídce. Čekala nás dlouhá cesta. A já jsem doslova motala okolo jednoho místa. Jako bych měla něco vidět.


Ale stále jsem byla zaneprázdněná děním kolem.




Spousta lidí, pobíhající děti, pouťové atrakce, majestátní kus historie v pozadí. Chaos a zároveň klid. Křik a opodál šplouchající Nil. Pálící slunce...

K tomu právě probíhal konec Ramadánu, což ještě podpořilo i jinak okouzlující atmosféru.

Užili jsme si pouť, abychom ukojily potřeby rozverného potomka, vypili jsme kávu, aby i hlava rodiny a vůdce kmene shledal potěšení z výletu a já jsem konečně začala mít pocit, že není o co víc se starat a vydala jsem se si užívat pohled na okolí hledáčkem fotoaparátu.


A potom TO PŘIŠLO :D

Zastavila jsem se udiveně u stromu s trny na kmeni a váhavě se zeptala manžela, jestli netuší, copak tohle je. Jako správný egypťan a muž mi pověděl, že tohle je přece strom. :D

No jéééje... Ahaaaa. Ve svém překvapení jsem si nechala myšlenku pro sebe, vyfotila a zapomněla.

Včera jsem procházela fotky, co za zajímavost bych asi přidala do facebookové skupiny a pohled se znovu zastavil na bodlinatém stromě. Přesvědčení, že je to opravdu Ceibo, začalo narůstat a strýček google už jen potvrdil, že nejev v Ekvádoru, ale i v Africe se může vyskytovat.

Možná se Vám to zdá jako nepodstatná událost nebo neznalost prostředí, kde aktuálně žijeme. Ale mě to neskutečně zahřálo u srdce, protože tohle bylo první Ceibo, které jsem v Egyptě potkala. Jedna z věcí, proč jsem strávila letos tři týdny v ČR bylo natáčení o aktivitě v Ekvádoru a ochraně suchého tropického lesa, jehož je Ceibo součástí. Je to můj milovaný strom s příběhem. A tenhle milovaný strom se mi postavil až před fotoaparát, aby mi řekl, že všechno je na správném místě.

Však už víte, jak takový AHA moment vypadá. Pro ostatní nic. Ale pro vás velký okamžik, ujištění, otevřená pusa, zahřátí u srdce. Jedna vteřina, ve které to cvakne.


Jestli stále pochybujte o tom, zda se dá Váš život propojit s Vašimi zájmy. Přestaňte s tím.

Ve správném okamžiku přijde možnost jak spojit činnosti, které mohou být zdánlivě na hony vzdálené. A pokud Vás všichni odrazují, berte to jako dobré znamení.


Je to totiž důkaz toho, že to ještě nikdo nedělá, a že bude jen málo lidí dostatečně bláznivých na to, aby s tím začali.





127 zobrazení1 komentář

Nenechte si nic ujít a registrujte se

© by Alena El Bakr. Proudly created with Wix.com

  • Facebook - Black Circle